Povodně na povodí Odry

Charakteristika povodí

Rozloha území spravovaného Povodí Odry, s. p. činí 6791 km2 (včetně tzv. okrajových přítoků), což je 1325 km vodních toků. Říční sítě rozdělujeme podle charakteru na 2 specifické oblasti: oblast jesenickou a oblast beskydskou.

podry.jpg

Povodí Odry je v České Republice povodím nejmenším, toto povodí má však řadu charakteristických vlastností:

  • z umístění povodí na evropské rozvodnici a z krátkých dotokových dob k závěrečnému profilu povodí vyplývá, že předpověď průtoků, fungování varovných systémů, řízení vodohospodářské soustavy v reálném čase a její optimalizace je problematická
  • srážky v Povodí Odry jsou nejvydatnější z celého území státu, přičemž jsou rozloženy nerovnoměrně v ploše a ovlivněny i orientací horských útvarů
  • zadržovací účinek přehrad je roven jejich umístění v horních částech jednotlivých povodí
  • geologické, sklonové a částečně i hydrologické poměry na jesenické a beskydské straně povodí mají různý charakter
  • štěrkonosné toky v Beskydech mají obrovskou rozkolísanost průtoků, patřící k nejvyšším ve střední Evropě, kupříkladu na Ostravici v profilu údolní nádrže Šance dosahuje průměr minimálního a maximálního průtoku s průměrnou četností výskytu 1 x za 100 let hodnoty 1:6038
  • v dolních částech povodí Odry, Opavy, Ostravice, Olše, je značná hustota obyvatelstva, inženýrských sítí a liniových staveb, které jsou ohrožovány těžko kontrolovatelným a usměrňovatelným průběhem povodní přicházejících z výše ležících chráněných krajinných oblastí (CHKO Beskydy, Jeseníky, Poodří)
  • odtokové poměry v nejexponovanějších úsecích toků jsou ovlivněny poddolováním a poklesy terénu způsobenými hlubinnou těžbou černého uhlí. Délka hlavních poddolovaných úseků činí 145 km
  • z celkové délky 216 km hraničních toků v České Republice připadá na povodí Odry 103 km, přičemž nejožehavější problémy s odtokem povodňových průtoků jsou v tzv. hraničních meandrech Odry v prostoru Bohumína, s nímž je spjata jeho protipovodňová ochrana.

Vodní toky a protipovodňová ochrana na nich se v minulosti vyvíjela odlišným způsobem. Beskydské toky jsou převážně soustavně upraveny, přičemž stupeň protipovodňové ochrany se pohybuje mezi 20 až 100-letou vodou. Úpravy byly provedeny z velké části po 2. světové válce, v období rozmachu industrializace Ostravy a okolí, přestavby infrastrukturní sítě a výstavby občanské obytné zástavby.

Řešení odtokových poměrů bylo prováděno většinou velkoryse včetně souvisejících liniových staveb mostů přes vodní toky. To je kontrast oproti poměrům na jesenické straně. Zde jsou přítomny pouze starší pomístní a nesystematické regulace mnohdy na hranici životnosti se stupněm protipovodňové ochrany na Q5 až Q20, kromě význačnějších městských tratí (Jeseník, Opava, Krnov, Bruntál) s ochranou okolo Q50. (Co je to Q se dočtete tady)

Rozsáhlejší záplavy v povodí, které mají svým zadržovacím účinkem vliv na velké vody, jsou následující:

  • na Odře v prostoru nad Ostravou po Mankovice (nyní území CHKO Poodří)
  • na Odře pod Ostravou až k soutoku s řekou Olší (prostor Bohumína)
  • na Opavě mezi Ostravou a Krnovem s výjimkou města Opavy
  • na Lučině mezi Havířovem a Ostravou
  • na Olši od soutoku s Odrou po pravostranný přítok Petrůvky u Dětmarovic

Mimo to existuje v povodí řada, co do plochy menších záplav, které zaujímají vesměs užší pruh území kolem toků (Odra nad Odrami, Luha, Lubina, Ondřejnice, Opava, Opavice, Petrůvka, Bělá, aj.)

Srážky během povodní

Nejvydatnější srážkové úhrny, které se vyskytly ve dnech 18.7. a 19.7.1997 byly kolem 30-40 mm, pouze na některých místech dosáhly hodnot vyšších, např. v Černé Vodě (66,7mm), na Pradědu (55 mm) a ve Zlatých horách (63,3 mm).

Srážkové úhrny za období od 17. do 21.7.1997 přesáhly jen na některých místech 100 mm, a to na Lysé hoře (168 mm), na Pradědu (139 mm), v Javorníku (122,9 mm), v Heřmanovicích (112,5 mm) a v Černé Vodě (103,5 mm). Vzhledem k tomu, že se jednalo o situaci, která nebylo provázena několik dní trvajícím vytrvalým deštěm jako v předchozím případě, ale pouze přerušovanými srážkami a bouřkami, nebyly již důsleky vyplývající ze zvýšeného odtoku v našem regionu tak ničivé.

Celkově lze říci, že vývoj odtokové situace nejvíce ovlivnily srážkové úhrny ve dnech 4.7.-8.7. Suma těchto pěti dnů vykazuje největší srážky na přehradě Šance (616,9 mm) a hodnoty přes 500 mm na Lysé hoře (585,7 mm), na Morávce-Uspolce (513,4 mm), na Rejvízu (513 mm) a v Jeseníku (512 mm).

Tabulka srážek

dsrazk.jpg

Nasycenost půdy

Stav nasycenosti půdy před mimořádnými srážkami (4.7. - 8.7.1997) je vyjádřený tzv. ukazatelem předcházejících srážek (UPS), který byl vypočítán za třicet předešlých dnů. Suma těchto dnů je obsažena v předchozí tabulce (tab 1a). Z hodnot UPS je vidět, že půda byla nasycena 20 - 50 mm vody již v době před extrémními srážkami, v Nýdku dokonce 52,7 mm a na Lysé hoře 51,3 mm. Hodnoty pod 20 mm se vyskytly pouze ve Fulneku (19,4 mm), v Novém Jičíně (18,3 mm) a ve Vítkově (18,2 mm).

Vzhledem k vysokým hodnotám UPS můžeme říct, že mimořádné srážky 4.7. - 8.7.1997 mohly vsáknout do půdy jen málo a téměř okamžitě vyvolaly odtok vody z povodí.



Reakce potoků, říček a řek

Odezva na intenzívní srážky se projevila ve vodoměrných stanicích na horních a středních tocích v povodí Odry už v pozdních večerních hodinách 5.7. Na dolních tocích v časných ranních hodinách 6. července. Nejrychlejší nástup povodně v povodí okrajových přítoků Odry na Bělé v Jeseníku byl zaznamenaný 6.7. v 6:00, kdy byl vyhlášen 3. stupeň povodňové aktivity (SPA). Poněkud pomalejší byl nástup povodně na samotné Odře (2. SPA ve Svinově 6.7. v 6:00) a v povodí Ostravice a Olše (všude vesměs 1. SPA v tutéž dobu) a nakonec v povodí Opavy.

Postupně však všechny měrné profily dosáhly během 7.7. třetího stupně povodňové aktivity, výjimkou je povodí Olše, kde bylo tohoto stupně dosaženo až 8. července. Nejvyšší SPA vytrval nejdéle na dolních tratích hlavních toků - na Odře v Bohumíně a Olši ve Veřňovicích do 10.7., na Opavě v Děhylově do 11.7.

Druhá kulminace, probíhající v období mezi 19.-22.7., byla mnohem nižší a kromě profilu Odry ve Svinově, kde bylo dosaženo dne 21.7. třetího SPA, nepřesáhla 1. až 2. SPA.

Doba překročení druhých a třetích stupňů povodňové aktivity v hlásných vodoměrných stanicích

(viz Slovníček pojmů)

Pramen: ČHMÚ Ostrava

Výšky srážek a odtoků

Podzemní voda

U pramenů došlo především ke krátkodobému vzestupu vydatností. Pouze lokálně byly některé prameny zničeny sesuvem půdy, případně poškozením měrné přepážky. Z průběhu kolísání hladiny podzemní vody ve staniční síti ČHMÚ, pobočky Ostrava, je zřejmé, že povodeň ovlivnila zásoby podzemní vody nejen kvantitativně, ale také kvalitativně.

Údolní vodní nádrže

Postižení obcí a měst by bylo značně výraznější, kdyby neexistovaly v povodí údolních nádrže a kdyby nebylo využití jejich zadržovacích kapacit účinně řízeno. Vliv údolních nádrží se projevil 10-33% snížením kulminačních průtoků zejména na:

  • Ostravici ve Frýdku-Místku byl při prvním vrcholu povodně (7.7.) snížen průtok o 330 m3/s (z 1000 na 670) a při druhém vrcholu 9.7. o 225 m3/s z (950 na 735). Kapacita koryta v městské trati byla zcela využita a kdyby nádrže nesnížily objem protékané vody, bylo by centrum zaplaveno stejně jako několikrát v minulosti (naposledy roku 1960)
  • Ostravici v Ostravě byl při prvním vrcholu povodně snížen průtok o 310 m3/s (z 1020 na 710) a při druhém vrcholu o 200 m3/s (z 1080 na 880). Proto městské části Ostravy podél Ostravice zůstaly povodně ušetřeny
  • Odře v Ostravě o 80 m3/s
  • Odře v Bohumíně o 315 m3/s (z 2415 na 2100)
  • Odře pod soutokem s Olší, tzn. již na území Polské republiky, přibližně o 250 m3/s (z 2850 na 2600)

Umělé vodní nádrže

Šance

Ve 2:00 v noci 7.7., v době nejvyššího přítoku do nádrže 290 m3/s byl odtok pouze 70 m3/s. Nádrž v této době zachycovala okolo 220 m3/s. Mezi 22:30 dne 7.7. a 2:00 9.7., tj. v době druhé kulminace přítoku 260 m3/s byl odtok 230 m3/s. Retenční prostor byl při kulminační hladině zaplněn z 94,4 % a bylo zachyceno 14,746 mil. m3 vody.

Morávka

Vliv tohoto vodního díla na snížení průtoku byl výraznější v první části povodně 7.7. Maximální přítok, který v tu dobu činil 130 m3/s byl proměněn na 65 m3/s, což představuje snížení kulminace o 65 m3/s. U druhé části povodňové vlny 8.-9.7. byl již vliv nádrže menší, neboť se zadržovací prostor nesetačil vyprázdnit a maximální přítok 129 m3/s byl snížen jen o 8 m3/s. Zadržovací prostor byl při kulminační hladině zaplněn z 99,3 % a bylo zachyceno 6,5 mil. m3 vody.

Olešná

Celkový objem vody přiteklé do nádrže mezi 5.-12.7. byl 7,8 mil. m3, což představuje 95 % objemu PV1000 (PV=Povodňová Vlna). Největší transformační účinek byl zaznamenán u první vlny, kdy se podařilo snížit průtok o 13 m3/s, u dalších kulminací byly transformační účinky nádrže menší vzhledem k částečnému naplnění zadržovacího prostoru. Zadržovací prostor byl při kulminační hladině zaplněn z 62,3 % a bylo zachyceno 0,564 mil. m3 vody.

Žermanice

První kulminace přítoku, která činila 48 m3/s, byla snížena průchodem nádrží na 20 m3/s. Druhá kulminace 98 m3/s byla snížena na 40 m3/s. Zadržovací prostor byl při kulminační hladině zaplněn z 69,8 % a bylo zachyceno 4,064 mil. m3 vody.

Těrlicko

Celkový objem vody přiteklé do nádrže Těrlicko mezi 5.-12.7. byl 17,5 mil. m3, což představuje 1,8 násobek PV1000. První kulminace přítoku byla snížena o 26 m3/s na 51 m3/s, druhá o 31 m3/s na 93 m3/s. Retenční prostor byl při kulminační hladině zaplněn ze 74,7 % a bylo zachyceno 3,541 mil. m3 vody.

Kružberk a Slezská Harta

Kulminace přítoků vodní nádrže Kružberk nastala 8.7. okolo 20:00 hod. hodnotou 45 m3/s, z nádrže byl až do 12.7., tedy do ukončení kritické části povodně na Opavě, vypouštěn 1 m3/s. Kružberk od začátku zachycoval přítoky z území mezi Slezskou Hartou a Kružberkem a odtok ze Slezské Harty. Vodní nádrž Kružberk nashromaždila mezi 6.-12.7. celkem 48,3 mil. m3 vody a zadržela celou padesátiletou povodeň z povodí 567 km2.

Nádrž Slezská Harta (oficiální www stránky) byla před povodní ve 4. etapě 1. napouštění, objem vody pojaté touto nádrží činil 125,9 mil. m3. Po povodni, kdy Slezská Harta přispěla významnou měrou k zachycení povodňové vlny, činil objem tohoto vodního díla 174.1 mil. m3, přičemž hladina stoupla o 6,85 m.

Celkem zadržela vodní díla ve správě Povodí Odry, a. s. za trvání povodně svými zadržovacími prostory 78 mil. m3 vody.

Statistika

Z předběžného hodnocení vyplývá, že v české části povodí Odry odteklo za červenec 1.36 mld. m3 vody (bez okrajových přítoků Odry), což je cca 1.7 krát více, než je maximální odtok za 30 dní s četností výskytu 1 x za 100 let. Odpovídá to dennímu průměrnému průtoku 500 m3/s, přičemž dlouhodobý průměrný průtok činí 54,3 m3/s.

Tabulky a grafy

Tabulky

Denní srážkové úhrny a UPS (ukazatelé předcházejících srážek) kulma.jpg kulma2.jpg Kulminační stavy a průtoky i s vyznačením četnosti
Výšky srážek a odtokůPřehled počasí na stanici Ostrava-Mošnov za období od 5.7. do 9.7. 1997

Grafy

Hydrogramy vybraných povodní na Odře v BohumíněDružicový snímek ČR ze dne 11.7.1997
Stav na železnici (ČD) při nejhorší povodňové situaci


povodi-odry.txt · Poslední úprava: 26.03.2008 12:37 autor: martmar
Nahoru
chimeric.de = chi`s home Creative Commons License Valid CSS Driven by DokuWiki do yourself a favour and use a real browser - get firefox!! Recent changes RSS feed Valid XHTML 1.0