Obecné informace

Povodeň den po dni

Na severní Moravě a ve Slezsku začaly vydatné deště.

6. července - Zaplavena většina silnic v okresech Nový Jičín, Frýdek-Místek, Vsetín, Karviná a Ostrava, vyhlášeny stavy povodňové aktivity. Třetí stupeň vyhlášen na Bečvě u Valašského Meziříčí, na Jesenicku a na Bruntálsku. Evakuovány Karlovice, Hynčice na Albrechticku, Široká Niva, Třebovice a Opatov na Orlickoústecku.

7. července - Záplavy si vyžádaly prvních pět obětí. Z břehů se vylily Opava, Opavice, Bělá, Bečva, Tichá Orlice, Třebovka, Smědá, Úpa a Morava. U Suchdolu nad Odrou na Novojičínsku na podemleté trati vykolejil mezinárodní rychlík Sobieski jedoucí z Vídně do Varšavy, více než 60 lidí zraněno. Ustaven celostátní krizový protipovodňový štáb.

8. července - Obec Troubky na Přerovsku v noci zalila voda a v několika hodinách nechala v troskách 150 domů. Na Bruntálsku zaplaveno přes 70 procent obcí, na Jesenicku desítky měst a obcí. Nejvíce postiženy oblasti podél Opavy a Opavice. Na Orlickoústecku voda mírně klesá. Většina moravských a některé východočeské železniční tratě vyřazeny z provozu.

9. července - Povodňová vlna zaplavila Kroměřížsko, v centru Olomouce se rozlila Morava, voda protrhla hráz u Hradce Králové, v Ostravě stoupla hladina Ostravice a ohrozila hutní podniky Vítkovice a Nová huť. V mnoha oblastech nedostatek pitné vody, přerušena dodávka energií a nefungují telefony.

10. července - Povodeň už postihla 23 okresů. Na dolním toku Moravy voda zasáhla Kroměříž, Zlín a Uherské Hradiště. Na severu Moravy a ve východních Čechách se lidé začali vracet do domů plných bahna.

11. července - Morava zaplavila Uherské Hradiště a Otrokovice. Před vodou evakuováno už přes 25 000 lidí.

12. července - Morava zaplavila další část Uherského Hradiště a zdejší nemocnice evakuována. Velká zátopová vlna se vylila před Veselím nad Moravou. Na všech tocích povodí Labe hladina klesá.

13. července - Morava vystoupila z břehů ve Veselí nad Moravou a zatopila Moravský Písek.

14. července - Voda se přiblížila k Hodonínu, ze kterého muselo odejít několik tisíc lidí.

15. července - Záplavová vlna začala po deseti dnech ztrácet na síle. Pod vodou stále část Uherského Hradiště.

16. července - Lidé se začali vracet do postižených oblastí a začali uklízet spoušť.

24. července - Ústřední povodňová komise zrušila svůj krizový štáb.

29. července - Na celém zaplaveném území odvolán třetí povodňový stupeň; posledním okresem, kde byl zrušen, byla Břeclav.

Vývoj počasí

Po dnech

pátek 4. 7. 1997

V pátek leželo naše území na přední straně výškové brázdy nízkého tlaku, která pomalu postupovala ze západní do střední Evropy. V ní se vlnila studená fronta, která dorazila na Moravu k večeru téhož dne. Denní srážkové úhrny v přeháňkách a bouřkách s ní spojených dosáhly hodnot 3 - 35 mm.

sobota 5. 7. 1997

V sobotu se tato fronta dále vlnila. Současně se v oblasti Alp začala v nižších hladinách atmosféry prohlubovat samostatná tlaková níže, která v řídícím jihozápadním proudění postupovala k severovýchodu. Její srážkové pásmo během dopoledne postupně zasáhlo celou severní Moravu a Slezsko. Nad naším územím se tak vytvořilo tzv. střihové proudění - ve vyšších hladinách atmosféry proudil teplý a vlhký vzduch ze Středomoří a při zemi naopak poměrně chladnější vzduch od severu. Na jejich styku se vytvořila silná vrstva extrémně nasyceného vzduchu. Návětří hor podporovalo srážení a srážková činnost nabývala rychle na síle.

neděle 6. 7. 1997

Vzhledem ke značné stagnaci celé situace trval tento proces i po celou neděli, kdy mohutné, trvalé srážky vesměs přesáhly hodnotu 100 mm, na Lysé hoře, Rejvízu a v Šancích dokonce 200 mm denních srážkových úhrnů.

pondělí 7. 8. 1997 a úterý 8. 7. 1997

Ještě v pondělí a v úterý zůstávala situace víceméně beze změny. Tlaková níže stagnovala nad jižním Polskem a teplá fronta se pomalu přibližovala od severovýchodu ke Slezsku. Odpoledne se srážky přechodně zmírnily, místy i přestaly, především v nížinách. Večer však déšť uhodil s novou silou, hlavně v horských oblastech. Mohutné srážky opět pokračovaly celou noc na úterý, celý den a na Ostravsku a v Beskydech až do středečního rána.
Podívejte se na Pětidenní úhrn srážek od 4.7 - 8.7. (mapa)

středa 9. 7. 1997

Ve středu dopoledne začala tlaková níže konečně ustupovat k východu, srážky ustaly a oblačnost se protrhala.

Závěr

Extrémnost srážek potvrzují naměřené úhrny za čtyři kritické dny 5. - 8. 7. 1997. Až na výjimky napršelo za toto období všude více než 100 mm, což se dá srovnat s dlouhodobým červencovým průměrem. Na mnoha místech, zvláště v Beskydech dosáhly však srážky několikanásobku této hodnoty. Např. na Šancích spadlo 601 mm, na Lysé hoře 570 mm, na Pradědu 443 mm, na přehradě Morávka za 3 dny (6. - 8. 7. 1997) 403 mm. Několik dalších stanic mělo k hranici 400 mm velmi blízko.

Měsíční úhrn srážek v červenci 1997 a jeho porovnání s celým rokem 1995 (mapy)

Povodně v historii lidstva

ve světě

Největší škody způsobuje voda jako přírodní živel při povodních. Při několika historických povodních v Číně se udává počet obětí přes milión lidí, v r. 413 dokonce asi 6 milionů lidí. Počet obětí povodně z r. 1931 byl odhadován na 2-3 milióny.

Nejznámější povodní je zřejmě „potopa světa“, zachycená v sumerské a babylónské literatuře, v bibli i dalších starověkých písemných památkách. Je velmi pravděpodobné, že pověst o potopě má racionální jádro, což povrzuje i několik metrů silná vrstva naplavenin zjištěná při vykopávkách v Mezopotámii. Za normálního vodního stavu protéká Eufratem a Tigridem asi 5000 m3 vody za sekundu, za povodní se může průtok zvětšit i padesátkrát. Shodne-li se doba tání v tureckých a iránských horách s dobou vydatných dešťů, může skutečně dojít ke katastrofě. Například v roce 1954 stoupla hladina obou řek o 10,5 m proti normálnímu stavu, bylo zatopeno přes 15 miliónů hektarů půdy. Voda v kritickém období stoupala až o 30 cm za hodinu.

v Česku

V naší nejstarší kronice, Kosmově, jsou zaznamenány velké povodně v r. 1118 a 1121, další záznamy jsou v novějších kronikách. Je tak zachyceno do konce 18. století celkem 43 významných povodní, v 19. a 20. století pak dalších 11.

Slovník pojmů

Fotografie, odkazy

Prameny informací

Zdroje, ze kterých jsem čerpal informace při tvorbě těchto stránek:

  • Povodeň červenec 1997: Povodí Odry, a. s. - Ing. Otto Brosch
  • Souhrnná zpráva o povodni v červenci 1997: ČHMÚ Ostrava - Mgr. Tomáš Řehánek a kol.
  • Voda problém současnosti a budoucnosti: nakladatelství Svoboda - Václav Plecháč (1989)
  • …a samozřejmě Internet


obecne.txt · Poslední úprava: 19.05.2008 15:21 autor: martmar
Nahoru
chimeric.de = chi`s home Creative Commons License Valid CSS Driven by DokuWiki do yourself a favour and use a real browser - get firefox!! Recent changes RSS feed Valid XHTML 1.0